''Matčina láska k dítěti se nepodobá ničemu jinému na světě.Nezná zákon ani slitování,pronásleduje a drtí všechno,co jí stojí v cestě.” - Agatha Christie
Poslední měsíce jsem měla hlavu plnou jen nepříjemných a smutných myšlenek a úvah. Tak chci využít toho,že dnes je tomu jinak.Dnes jsem se víc než kdy jindy zamyslela nad rolí matky. Já jsem opravdu velice šťastná a vděčná,že jsem dostala možnost být matkou. A dokážu se z toho zaradovat tak, jako nikdy z ničeho jiného. Včera večer,než jsem šla spát, jsem se i zamyslela nad tím o co všechno by jsem byla ochuzená, kdybych se nestala maminkou. Nejen mateřství..samozřejmě, i to, když prožíváte tu bezhlavou a krásnou zamilovanost je to taky dokonalý stav ¦. Ale to,co se děje ve vašem srdíčku a těle,když se vám narodí děťátko..je to náhlá a masívní směs emocí,která se stále zvyšuje a zvyšuje a všechno dostává úplně jiný rozměr... .naprosto jiný druh emocí,které jste do té doby prožili. Každou tímhle způsobem ‚poštěstěnou‘ ženu to přemění na lepší,troufla bych si i tvrdit,že v některých ohledech určitě i rozumnější s jiným pohledem na svět. Aspoň tedy výraznou většinu. Pár žen z té ‚výrazné většiny‘ jsem měla za poslední týdny šanci poznat. Já měla po porodu mého syna minimum kamarádek,známých, které by na tom byly stejně jako já. Vlastně jsem měla po boku hlavně svobodné a nezávislé děvčata –ženy...nestěžuju si..naopak :)! Ale teď,když čekám další dítě jsem mnohem intenzivněji v kontaktu s maminkami. A zjistila jsem,že se mezi nimi a s nimi cítím dobře:)...A i když se s některýma neznám osobně,nebo se neznáme ještě moc dobře…je tady něco,co nás pojí.Je to to podobné nastavení,zvýšená empatie a potřeba dávat a dostávat lásku :). No i když díky dnešnímu tématu myslím v prvé řadě na nás ženy-maminky,nezapomenu i na tatínky s velkým T. Důvodů oslavovat lásku a připomínat si ji není nikdy. Ona jediná totiž má totiž smysl..
